Přežít aneb cyklistika v Amsterodamu

Každého, kdo jednou navštíví Amsterodam, to praští do očí. Ty davy na kolech. Někteří jen přemítají, zda-li se to vůbec dá přežít bez úrazu. Ti odvážnější ale berou půjčovny kol útokem a nejenom pro ně je tento manuál přežití.

Už rok a půl trvá moje úspěšná cyklistická kariéra v Amsterodamu. Jezdila jsem na kole za každého počasí, většinou za střízliva, po stezkách i pěší zóně, kde mi hned dali pokutu. Na nosiči sedící i stojící. Jezdím na kole víceméně denně a zatím bez nehod. A víte proč? Protože jsem měla štěstí.  A taky protože jsem nepodcenila přípravu a odkoukala základní amsterodamské triky. :-) Tady jsou:

1. Není kolo jako kolo

Berte jen to kolo, které splňuje minimálně dva požadavky. Zvoní a brzdí. Obojí budete potřebovat.  Na vzhledu moc nezáleží, poněvadž Vám ho tak do roka stějně někdo ukradne. Čím hnusnější, tím Vám dýl vydrží. Pokud kolo kupujete a jste alespoň trochu paranoidní, kupte si k zámku od prodejce ještě druhý zámek. Zní to sice jako konspirační teorie na úrovni Chemtrails, ale prý mají prodejci často rezervní klíček. A prodejci kol mají v Amsterodamu pověst pražských taxikářů.  Čili ne moc dobrou.

2.  Hlavně se nenechat rozhodit

To je asi to nejtěžší. Můžete být třeba svědky srážky kola a dodávky nebo to občas před Vámi někdo zadupne tak, že skoro přepadnete přes řidítka. Takový skútr na cyklistické stezce taky nejednoho začátečníka dokáže rozhodit. Co si z toho musíte odnést je to, že nikdy nesmíte ztratit sebevědomí. Pokud ztratíte jako cyklista v Amsterodamu sebevědomí, tak už si rovnou můžete jít koupit OV Chipkaart a jezdit do konce Vašeho pobytu tramvají. Anebo chodit pěšky. A to je tedy ještě horší než jezdit na kole. V Amsterodamu funguje totiž jednoduchá rovnice: člověk na kole je něco jako übermensch a všechno se mu podřizuje. I chodci. Takže pokud budete muset chodit pěšky, tak nečekejte, že Vám někdo moc bude dávat přednost na přechodu a tak. A kdybyste někdy třeba omylem vkročili na cyklistickou stezku... Raději ani nedomýšlet následky.

3.  Zvonit, zvonit, zvonit

V Čechách slouží zvonek spíš na ozdobu, v Amsterodamu je ale stejně nutný jako brzdy. Zvonek má většinou funkci UHNI při předjíždění. Tím jak je zvonění běžné na Vás asi nikdo moc nebude koukat jako na neomalence, takže ho v klidu používejte. Používejte ho taky při možnosti kolize s pěšími; logiku cyklisty jako nadčlověka jsem Vám již vysvětlila v předchozím bodě, takže buďte v klidu – oni uskočí.

4. Zámek na skútr to jistí

Pokud nemáte sklep a necháváte kolo přes noc venku, určitě zainvestujte do slušného zámku. I když si myslíte, že to na čem jezdíte je i na české poměry hrozná plečka, tak věřte tomu, že i tohle se tady krade. Pokud kolo nemáte neustále na očích, tak ani nemá smysl ho nějak moc vylepšovat – máte-li například kožené sedlo tak o něj dříve nebo později přijdete. Na mého přítele čekala nedávno místo sedla tyč a to to sedlo bylo už pěkně jetý. Ale bylo kožený a to byl kámen úrazu.

Přečtením tohoto článku jste tedy nepodcenili přípravu a můžete s úsměvem na tváři a sebevědomím až do nebes vyrazit. Třeba do nějakého coffeeshopu. Jako ten pán, který přede mnou takhle jednou v noci kličkoval a zpíval si AJ SMOUK VÍÍÍD EVRY DÉÉÉJ. :-)